Zamyšlení nad historii a současností házenkářského sportu ve městě:

Jedním ze sportů, který se v Prostějově už dlouhá léta provozuje je házená. Původní česká se hrála již před druhou světovou válkou nejen v Sokole II, ale byla rozšířena téměř ve všech obcích našeho okresu. Po válce se ve světě začala rychle šířit poněkud jiná házená zvaná handball. Ta se záhy prosadila na celém evropském kontinentu jako mezinárodní házená a díky neustálému růstu popularity zanedlouho zůstalo jen u prostého názvu házená.

Ani Prostějov tomuto trendu neušel a je tomu už 46 let, kdy se na "dvojce" U Kalicha začal handball hrát. Za tuto uplynulou dobu se na hřišti TJ Sokol II vystřídaly dvě generace hráčů, z nichž řada to dotáhla dost vysoko a působila i v nejvyšší národní soutěži. Zmíněné generace odehrály nespočet zápasů na antuce, asfaltu i umělém povrchu, až se postupem času házená stala sálovým sportem a v současnosti se provozuje takřka výhradně v halách.

Házenkářský klub TJ Sokol II Prostějov má aktuálně sedm družstev všech věkových kategorií a rozhodně se může svými výsledky chlubit. Napříkllad nejmladší tými minižáků se umístňují na svých turnajích na druhých a třetích místech. Mladší žáci ve Středomoravské lize na podzim z deseti zápasů osmkrát zvítězily a jen dvakrát prohrály. Mladší dorostenci před dvěma roky postoupili do 1. ligy mladšího dorostu a starší dorost má všechny předpoklady postoupit do 2. ligy odkud loni vypadl. Dále v prostějovském oddíle působilo dva roky družstvo děvčat, které se loni rozpadlo. Celkem se v Sokole II o 90 mladých sportovců stará 10 dobrovolných pracovníků a trenérů.

V našem výčtu samozřejmě nesmíme zapomenout na věkovou kategorii dospělých. Kolektiv mužů tři roky hrál celostátní 1. ligu, druhou nejvyšší soutěž ČR. Stalo se tak po dlouhých třiceti letech a úspěch byl to tím větší, že v osmnáctičleném hráčském kádru působilo patnáct oddílových odchovanců. Tímto se nemůže pyšnit žádný celek nejen v první lize házené mužů, ale ani v jiných druzích sportu. V současné době družstvo mužů působí v 2. lize JM. V příznivé atmosféře výborných výsledků celý klub TJ Sokol II oslavil 40. výročí mezinárodní házené v Prostějově. Vrcholem oslav bylo letní setkání bývalých hráčů a činovníků Sokola II s těmi současnými, které proběhlo k květnu 2006 v areálu U Kalicha. V rámci tohoto setkání proběhly exhibiční zápasy všech mládežnických družstev.

Ve výčtu sportovních činností je nutno zmínit též účast mladších a starších žáků TJ Sokol II Prostějov na velkém mezinárodním turnaji v Tramblay u Paříže v létech 2006 a 2007. Mladé hanácké týmy skončily ve Francii na 8. a 12. místě, přestože bojovaly s o rok staršími soupeři. Tím zanechaly velmi příznivý dojem a obržely pozvánky i na příští roky.

K těmto i dalším kvalitním výsledkům je zapotřebí vytvoření dobrých tréninkových i ekonomických podmínek. Zatímco po finanční stránce je házenkářský oddíl s vydatnou pomocí města Prostějova zajištěn, z hlediska prostoru k přípravě není zabezpečení ani zdaleka na postačující úrovni. Prosto má oddíl házené společně s výborem TJ v plánu výstavbu haly v areálu U Kalicha. Ta by značně vylepšila tréninkové podmínky nejen házenkářům, ale i všem ostatním sportovcům Sokola II. Studie haly je vypracovaná, vše ale pochopitelně záleží na financích. TJ vlastní prostředky na tuto výstavbu nemá a spoléhá proto na podporu města Prostějova i dalších institucí - České obce sokolské, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších.

Hlubší pohled do historie házenkářského sportu ve městě:

Již v roce 1908 ředitel měšťanské školy Václav Nechvátal začal hrát s dorostenci prostějovského Sokola českou házenou. Jejími prvními propagátory na veřejnnosti byli skauti. V roce 1919 pak došlo k utvoření oddílu házené při SK Prostějov a v roce 1925 v Sokole I. Právě tento klub dosáhl největších úspěchů. S menší úspěšností se česká házená hrála rovněž na reálce v DTJ a v Sokole II. Za německé okupace v roce 1939 byla všem výše jmenovaným oddílům zastavena činnost, na niž poté navázaly až po skončení druhé světové války.

TJ Sokol II Prostějov založil oddíl české házené v roce 1930. Trenérem se stal Jaroslav Homola, poslední starosta Sokola II až do roku 1948. Klub během své počáteční existence až do vypuknutí druhé světové války nedosáhl žádných pozoruhodných výsledků a v roce 1939 musel z výše uvedených důvodů svou činnost ukončit.

Obnovy se házenkářský klub dočkal až v roku 1950 pod hlavičkou TJ Agrostroj Prostějov ( následovník TJ Sokol II s režimem vynuceným novým názvem ). Předsedou klubu české házené a současně i hlavním organizátorem a trenérem se stal Rostislav Špičák. Družstvo mužů bylo složeno ze zkušených hráčů dříve působících v Sokole I či Tatranu Prostějov.

Současně s mužským týmem bylo v roce 1950 založeno také družstvo žen a dorostenek. Ženy vedl nadmíru aktivní Rostislav Špičák jenž měl v kádru hráčky Klimešovou,Horákovou, Procházkovou, Piňosovou, Melkovou, Crhákovou a Somrovou ( jména za svobodna ). Dorostenky trénoval Ferdinand Holík z Kralic na Hané.

Jak si házenkářské výběry TJ Agrostroj Prostějov vedly po výsledkové stránce? Muži hrály se střídavými úspěchy v krajské soutěži, ženy a dorostenky v okresní soutěži. V roce 1958 oddíl kvůli nedostatku nadšených zájemců o českou házenou zanechal své činnosti.

První léta oddílu mezinárodní házené TJ Agrostroj:

Do roku 1962 hráli žáci a žákyně českou házenou jen rekreačně při odboru ZRTV. Vedoucím a organizátorem byl cvičitel Adolf Vlk, jeho pomocníkem Zdenek Hanák. Ani jedno mládežnické družstvo přitom nepůsobilo v žádné oficiální soutěži. Teprve příchodem Adolfa Poláka, zkušeného aktivního hráče, byl v roce 1962 založen oddíl mezinárodní házené s novou perspektivou.

V roce 1963 se rozpadá tým žákyň kvůli nedostatku zájmu. Naopak družstvo žáků dosáhlo díky cílevědomé práci trenéra Poláka pozoruhodných výsledků a hned ve druhé sezóně od svého vzniku se stalo přeborníkem okresu.

Roku 1964 postoupili házenkářští žáci Agrostroje do krajského přeboru a ten následovně vyhráli. O rok později byl žákovskému výběru TJ udělen titul "Vzorný kolektiv tělesné výchovy". V této sezoně už má prostějovský klub házené dva celky žáků a dva dorostenecké kolektivy.

V roce 1965 vzniklo také družstvo mužů, jenž okamžitě vstoupilo do přeboru II. třídy. Tým posílili hráči dříve nastupující v jiných TJ - například z Kostelce na Hané Lasovský, Doležel a Horák, z Bedihoště Zemánek se Švédou. Prostějovský základ tvořili: Havel, Sedláček, Hrabal, Chytil, Sekanina a Rozehnal.

Zpočátku po založení házenkářského klubu TJ Agrostroj Prostějov se hrálo na škvárovém hřišti U Kalicha. Brzy se však ukázalo, že nestačí pokrýt rostoucí zájem mládeže, a proto bylo roku 1966 brigádnickou prací vybudováno v tomto areálu další hřiště s antukovým povrchem. Díky většímu prostoru k přípravě vzrostla i výkonnost všech kolektivů, a to se zase promítlo do početnější návštěvnosti diváků na domácích zápasech.

A - tým mužů se v krajské soutěži probojoval na druhé místo a postoupil do nově utvořené soutěže - oblastního přeboru Jihomoravského kraje. V něm skončil též druhý a stejné umistění dovezl z mezinárodního turnaje v německém Singwitzu. Naopak se příliš nedařilo oběma žákovským výběrům, když obsadily poslední příčky v okresním přeboru.

Výbor házenkářského oddílu TJ Agrostroj Prostějov fungoval v roce 1966 v následujícím složení: předseda - Břetislav Navrátil, organizační pracovník - Pavel Lasovský, pokladník - Jan Smahel, politicko výchovný pracovník - Jaroslav Skočilas, hospodář - František Horák, členové sportovně-technické komise - Jiří Doležel,Adolf Polák a p. Peštuka.

Nejúspěšnější období klubu TJ Agrostroj:

Družstva mužů i dorostu se od svého založení rychle posouvala soutěžemi nahoru až k vrcholu v roce 1967. Tehdy mužský A-tým vybojoval historický postup do druhé ligy, navíc o dvě sezony později slavil postup i mládežnický výběr do dorostenecké ligy.

S vyjímkou roku 1972, kdy mužstvo sestoupilo do divize, se 1. národní liga mužů i dorostu ( nový název soutěže po přejmenování) hrály v Prostějově až do začátku osmdesátých let minulého století. Kvalitní hra obou kolektivů se přtom těšila velké přízni obecenstva, což se promítlo do početné návštěvnosti diváků při domácích zápasech. Výborné výsledky pramenící ze zodpovědného přístupu hráčů i trenérů mnohdy ocenilly až čtyři stovky spokojených fanoušků.

Hned v úvodním ročníku po postupu do 1. národní ligy se hanáckému kolektivu dařilo skvěle. Bohužel v další sezoně musel být opraven povrch domácího hřiště, Agrostroj se na čas přestěhoval do haly Základní školy v ulici J. Choráze a tam se mu herně ani výsledkově nevedlo, což vyústilo v poslední místo v ligové soutěži. Přesto se prostějovský klub v roce 1972 přihlásil do soutěže o titul "Vzorný oddíl III.stupně".

Dobrá práce v TJ Agrostroj se setkala nejen se zájmem sportovní veřejnosti, ale přilákala i nové členy hlavně z řad mládeže. Roku 1972 měl klub 95 členů, zatímco o tři sezony později už 143! Navíc v letech 1972 - 1975 došlo k výrazné obnově sportovního zařízení v areálu U Kalicha. Bylo vybudováno druhé hřiště s apexovým povrchem, okolo něj oplocení a po obou stranách tribuny ocelové konstrukce pro diváky. Tyto práce si vyžádaly více než sedm tisíc brigádnických hodin.

JEŘÁBKŮV MEMORIÁL a další zajímavosti:

Po několikaletém přerušení turnaje k jeho obnovení došlo až v roce 1966 zorganizováním 18. ročníku, který v konkurenci šesti zúčastněných týmů vyhrál domácí TJ Agrostroj Prostějov, v sestavě: Doležel, Müller, Lasovský, Toman, Hrabal, Zubek, Horák, Rozehnal, Mautelík, Chytil a pod vedením trenéra Adama pořadatelský celek nechal za sebou mimo jiné i německý Motor Obergung.

V sedmdesátých letech minulého století měl prostějovský turnaj vysokou sportovní úroveň a vrchol přišel v roce 1978 u příležitosti stoletého trvání firmy Agrostroj. Jubilejní 30. ročník Jeřábkova memoriálu opět vyhrálo mužstvo domácích ve složení: Černíček, Raich, Surýnek, Kumstát, Jurik, Peštuka, Novák, Pospíšil, Letev, Pekař, Tomášek a Mazouch pod taktovkou kouče Lasovského. Po řadě dalších ročníků se tradiční akce v devadesátých letech ještě jednou na čas odmlčela, aby zkraje nového tisíciletí znovu a teď už snad definitivně ožila. 4. února 2006 uspořádal TJ Sokol II Prostějov již 47. ročník Jeřábkova memoriálu, jenž přinesl následující pořadí: 1. Přerov, 2. Prostějov, 3. Sokolnice, 4. Velká Bystřice.

Důležitou součástí klubových dějin prostějovských házenkářů byly mezinárodní sportovní styky s kluby jiných států. Za minulého režimu se jednalo především o družbu se zástupci socialistických zemí ( NDR,Polsko,SSSR), ale i tehdy už se hanákům povedlo setkání s týmy západoevropských států (Švýcarsko,NSR). Například  v roce 1968 se muži TJ Agrostroj vydali na turnaj do švýcarského Kleinfeldu, aby o rok později pozvali tamní TV Langenthal na oplátku do Prostějova. Se Švýcary se utkali v rámci 21. ročníku Jeřábkova memoriálu.